Vizuální analýza křemíkových čipů ze sovětské éry: architektura a označení
Sovětské integrované obvody (IO) skrývají pod svým pouzdrem křemíkové čipy s jedinečnou topologií. Analýza širokého výběru čipů odhalila rozmanitost jejich struktury – od jednoduchých operačních zesilovačů po složité logické obvody. Čipy se liší velikostí, hustotou prvků a přítomností označení, což umožňuje detailně zkoumat výrobní technologie z let 1970–1980.
Proces otevírání pouzder byl komplikován malými rozměry křemíkových die – některé se odtrhly od podložky a ztratily se. Nakonec se podařilo připravit 18 vzorků vhodných pro mikroskopickou analýzu.
Podrobná destrukce čipů
Operační zesilovače
K553UD2 ukazuje kompaktní architekturu s mnoha bloky tranzistorů. K554SA3 je podobně „naplněná“ prvky, které jsou viditelné i při středním zvětšení.
Logické obvody a přepínače
K172TR1 nese označení „K1TR1“. Čtyřkanálový přepínač K547KP1A má vybledlé označení v rohu. K174XA10 se vyznačuje velkým čipem a složitou uspořádáním – při zvětšení je na něm patrná číselná značka.
Vzácné případy označení
K157UL1B je unikátní – na čipu je čitelné celé označení obvodu. K548UN1A vyžadovala dvě otevření; druhý čip zachoval číslice „657“ v dolním rohu. K155LA7 obsahuje písmena „LA“, K155LA8 pak „LAV“.
Zde jsou klíčové čipy s výraznými vlastnostmi:
- K553UD2: hustá topologie operačního zesilovače.
- K174XA10: velký čip s číselnou značkou.
- K157UL1B: úplné označení názvu IO.
- K155IM2: rozdíly mezi výrobci – různé topologie.
- K172LI1: značka „K1LA(N?)1“.
Rozdíly podle výrobce
K155IM2 od různých továren ukázala zásadně odlišné čipy: jeden kompaktní, druhý s jinou schématikou. Stejně tak K548UN1A poskytla dva vzorky s odlišnými detaily.
Čipy bez jakéhokoli označení: K155IR1, K176PU1 (číslice nesestavují žádnou logickou řadu), K155XL1 (slabá čistota povrchu).
Částečně zakrytá označení: K155LR1 (sotva viditelné „LR1“), K157UD2 (označení překryté vrstvou), K155TM2, K174UR1.
Technologické specifikace
Sovětské IO využívaly bipolární i MOS technologie. Čipy často nesly zkrácené sériové kódy místo úplných označení. Chybějící přímé značky výrobce může naznačovat průmyslové standardy té doby: důraz na funkční identifikaci, nikoli na značku nebo branding.
Rozměry se pohybovaly od mikroskopických (riziko ztráty při manipulaci) až po velké, jako u K174XA10. Povrchové artefakty – stopy leptání, zbytky podložky – ztěžovaly vizuální analýzu.
Klíčové závěry
- Většina čipů nemá přímé označení výrobce – pouze zkrácené kódy (např. „LA“, „LR1“).
- Rozdíly v topologii u stejného typu IO od různých továren: např. K155IM2.
- Vzácné úplné označení: např. K157UL1B.
- Obtíže při otevírání malých die – ztráta prvních vzorků.
- Široká škála struktur: od jednoduchých zesilovačů po víceúrovňové logické obvody.
Tato analýza je cenná pro reverzní inženýrství, opravy vintage elektroniky a studium historických polovodičových technologií.
— Editorial Team
Zatím žádné komentáře.