FinOps: Jak efektivně spočítat náklady na IT zdroje v hybridní infrastruktuře
Efektivní řízení IT nákladů v hybridní infrastruktuře je jedním z klíčových úkolů moderního podnikání. Společnosti, které využívají kombinaci vlastních datových center, privátních a veřejných cloudů, se potýkají s nutností přesně stanovit náklady na každý výpočetní zdroj. Bez transparentního cenového modelu není možné správně alokovat výdaje, porovnávat efektivitu různých prostředí a zdůvodňovat náklady. Tento materiál nabízí praktický přístup k výpočtu nákladů na jednotku CPU, RAM a úložiště, se zaměřením na privátní virtualizační systémy jako na nejsložitější segment pro cenotvorbu v rámci praktik FinOps a ITFM.
Úvod do FinOps a výzvy hybridní infrastruktury
V situaci, kdy IT infrastruktura společnosti zahrnuje vlastní datová centra, privátní virtualizace a několik veřejných cloudů, přestává být otázka evidence a alokace nákladů čistě účetním úkolem a stává se strategickým problémem. Koncepty FinOps (Financial Operations) a ITFM (IT Financial Management) se stávají kriticky důležitými pro zajištění finanční transparentnosti a optimalizace IT výdajů. Zatímco náklady na hardware pořízený pro konkrétní projekt lze snadno přiřadit a cena veřejných cloudů je určena poskytovatelem, privátní virtualizační systémy představují největší složitost. Zde není cena zdroje zřejmá a vyžaduje podrobný výpočet, který zohledňuje náklady na hardware, rezervaci, koeficienty přetížení (oversubscription) a související infrastrukturu. Cílem tohoto přístupu je vytvořit model, který umožní nejen vypočítat, ale také použít tato čísla pro alokaci nákladů podle P&L center, rozpočtování a strategické plánování.
Začněme základní dekompozicí nákladů na typický server, který je základem pro privátní virtualizaci. Pro zjednodušení budeme předpokládat, že virtualizační cluster se skládá ze stejných serverů. Předpokládejme, že každý server je vybaven dvěma CPU s 64 jádry a 1024 GB operační paměti. Celkové náklady na takový server se skládají z několika klíčových komponent:
- Náklady na paměť (RAM).
- Náklady na procesory (CPU).
- Náklady na platformu (základní deska, síťové karty, skříň, napájecí zdroje a další komponenty zajišťující fungování systému).
Známe-li celkové náklady na server a poměr cen jeho hlavních částí, můžeme odvodit distribuční koeficienty. Například, pokud K_CPU = 0,32, K_RAM = 0,5 a K_Platform = 0,18, znamená to, že 32 % nákladů na server připadá na CPU, 50 % na RAM a 18 % na platformu. Tyto koeficienty umožňují určit čisté náklady na každou komponentu.
Metodika dekompozice nákladů na serverový hardware
Pro stanovení základních nákladů na jedno jádro CPU a jeden gigabajt RAM je nutné použít výše uvedené koeficienty. Představme si, že Server_price je celková cena serveru. Pak lze čisté náklady na komponenty vypočítat následovně:
- Čisté náklady na jedno jádro CPU (Core_c):
1 Core_c = (Server_price - (K_RAM Server_price + K_Platform Server_price)) / Počet_Jader_v_Serveru
Pokud použijeme koeficienty a počet jader (64) uvedené v původním textu, vzorec bude vypadat takto:
1 Core_c = (Server_price - (0.5 Server_price + 0.18 Server_price)) / 64
- Čisté náklady na jeden gigabajt RAM (GB RAM_c):
1 GB RAM_c = (Server_price - (K_CPU Server_price + K_Platform Server_price)) / Objem_RAM_v_Serveru
S ohledem na koeficienty a objem RAM (1024 GB):
1 GB RAM_c = (Server_price - (0.32 Server_price + 0.18 Server_price)) / 1024
Tyto vzorce umožňují získat počáteční, hrubé náklady na každý zdroj. Je důležité poznamenat, že tyto výpočty jsou základní a nezohledňují všechny nuance reálného provozu. Nicméně pokládají základ pro další upřesnění nákladů na výpočetní zdroje.
Zohlednění odolnosti proti chybám a koeficientů přetížení
V reálných virtualizačních systémech je nutné zahrnout dodatečné koeficienty, které odrážejí požadavky na odolnost proti chybám (HA - High Availability) a vysokou dostupnost. Tyto koeficienty zvyšují efektivní náklady na zdroje, protože část kapacity je rezervována a nemůže být použita pro hlavní zátěž. Například, pokud je pro zajištění odolnosti proti chybám rezervováno 50 % CPU a 20 % RAM, znamená to, že pouze zbývající část zdrojů je k dispozici pro umístění virtuálních strojů. Tímto způsobem se zvyšuje efektivní cena každého dostupného jádra nebo gigabajtu paměti.
Kromě odolnosti proti chybám je důležitým parametrem koeficient přetížení (oversubscription). Přetížení je poměr přidělených virtuálních zdrojů k fyzickým. Například koeficient přetížení CPU rovný 2,5 znamená, že na každé fyzické jádro může být přiděleno 2,5 virtuálních jader. Pro paměť se přetížení obvykle nepoužívá nebo se aplikuje s velkou opatrností kvůli přímému dopadu na výkon. S ohledem na tyto faktory budou upravené náklady na zdroje vypadat následovně:
- Upravené náklady na 1 jádro (1 Core price):
1 Core price = (1 Core_c + 1 Core_c * Koeficient_Odolnosti_proti_Chybám_CPU) / Koeficient_Přetížení_CPU
Například s 50% odolností proti chybám a koeficientem přetížení 2,5:
1 Core price = (1 Core_c + 1 Core_c * 0.5) / 2.5
- Upravené náklady na 1 GB RAM (1 GB RAM price):
1 GB RAM price = 1 GB RAM_c + 1 GB RAM_c * Koeficient_Odolnosti_proti_Chybám_RAM
Například s 20% odolností proti chybám (bez přetížení):
1 GB RAM price = 1 GB RAM_c + 1 GB RAM_c * 0.2
Použití těchto koeficientů umožňuje získat realističtější odhad nákladů na výpočetní zdroje, který zohledňuje požadavky na stabilitu a efektivitu využití infrastruktury. V důsledku toho lze z jednoho typového serveru získat určité množství virtuálních CPU (vCPU) a GB RAM, které budou následně alokovány P&L centrům s ohledem na získané ceny. Například ze serveru s 64 fyzickými jádry, 50% rezervací a koeficientem přetížení 2,5 získáme (64 (1 - 0.5)) 2.5 = 80 vCPU. Pokud byly původní údaje 107 vCPU a 855 GB RAM, jako v příkladu, pak je to již výsledek aplikace všech koeficientů na původní fyzické zdroje.
Výpočet nákladů na úložiště dat a podpůrnou infrastrukturu
Kromě CPU a RAM je klíčovým zdrojem v IT infrastruktuře úložiště dat (Storage). Náklady na 1 GB SAN (Storage Area Network) rovněž vyžadují samostatný výpočet s ohledem na korekční koeficienty. Například 30% koeficient může být započítán na rezervaci, redundanci nebo jiné režijní náklady spojené s provozem úložného systému (SAN). Vzorec pro výpočet může vypadat takto:
1 GB SAN price = SAN_price / (SAN_volume - SAN_volume * Korekční_Koeficient)
Nebo, pokud je koeficient aplikován na konečnou cenu:
1 GB SAN price = (SAN_price / SAN_volume) * (1 + Korekční_Koeficient)
Je důležité si uvědomit, že úložné systémy se značně liší podle tříd (například All-Flash, Hybrid, HDD), výkonu a funkcionality, což přímo ovlivňuje jejich cenu. Podrobný výpočet pro různé třídy úložných systémů může být podstatně složitější a vyžaduje hlubší dekompozici nákladů.
Kromě hlavních výpočetních zdrojů a úložišť je nutné zohlednit náklady na podpůrnou infrastrukturu, jako je síťové vybavení a systémy zálohování (SRK). Například náklady na používání síťového vybavení lze vypočítat na základě ceny jednoho portu, nicméně pro zjednodušení se často rovnoměrně rozděluje mezi P&L centra, podobně jako režijní náklady. Náklady na SRK se zase mohou vázat na objem uložených dat. Pokud se do záloh dostane absolutně vše, pak lze přidanou hodnotu SRK vypočítat na základě spotřebovaného objemu dat s určitým koeficientem (například 0,67, který může zohledňovat náklady na licence, hardware a provoz).
Je důležité poznamenat, že zde uvedené výpočty jsou zjednodušené a mají za cíl demonstrovat základní principy cenotvorby. V reálných podmínkách se poměr nákladů na komponenty, jejich konfigurace a dodací ceny mohou výrazně lišit. Udržování aktuálních nákladů na zdroje vyžaduje pravidelnou revizi a úpravu koeficientů na základě dynamiky trhu a interních potřeb. Komplexní přístup k FinOps předpokládá neustálé monitorování a optimalizaci nákladů na všech úrovních IT infrastruktury.
Co je důležité
- Dekompozice nákladů: Pro přesný výpočet nákladů na IT zdroje v hybridních prostředích je nezbytná detailní dekompozice nákladů na hardware, zejména pro privátní virtualizaci.
- Zohlednění odolnosti proti chybám: Náklady na zdroje by měly zahrnovat koeficienty pro zajištění vysoké dostupnosti a odolnosti proti chybám, jelikož část kapacity je rezervována.
- Koeficienty přetížení (oversubscription): Použití koeficientů přetížení (zejména pro CPU) umožňuje optimalizovat využití fyzických zdrojů, ale vyžaduje správné zohlednění v cenotvorbě.
- Úložiště a podpůrné systémy: Výpočet nákladů na úložiště dat a podpůrnou infrastrukturu (sítě, zálohovací systémy) je rovněž kritický pro úplný obraz nákladů a může být rozdělen proporcionálně nebo jako režijní služby.
- Dynamika modelu: Model výpočtu by měl být flexibilní a pravidelně aktualizován, aby odrážel aktuální tržní ceny, konfigurace hardwaru a interní potřeby společnosti.
— Editorial Team
Zatím žádné komentáře.