Čínský kvantový počítač s 1000+ qubity: průlom

V Pekingu na výstavě špičkových technologií předvedli kvantový počítač nové generace

Na 28. čínské mezinárodní výstavě představili počítač na fotonických čipech, humanoidní roboty a komerční rakety.

---

Zpráva o kvantovém počítači představeném na pekingské výstavě už byla označena jako „technologická přehlídka“. Já v tom ale nevidím jen demonstraci úspěchů, nýbrž plánovanou operaci k převzetí globální technologické agendy od Západu. Právě teď, zatímco USA a Evropa řeší audit bezpečnosti AI, Čína metodicky skládá puzzle úplné technologické nezávislosti – od fotonických čipů po komerční rakety.

Podstata: co se ve skutečnosti děje

Na 28. čínské mezinárodní výstavě špičkových technologií (CHITEC), která se koná v Pekingu 8.–10. května 2026, společnost „玻色量子“ (Bozons Quantum, známá také jako QBoson) představila kvantový počítač nové generace a univerzální fotonické čipy. To je ale jen špička ledovce.

Skutečná senzace výstavy je hlubší – je to kvantový počítač na fotonické platformě „驭量·山海1000“ (YuQuant·ShanHai 1000), který v Číně poprvé překonal hranici 1000 qubitů. Navíc stroj dokáže pracovat ve třech režimech: standardním na 1000 qubitů, přesném na 550 qubitů a posíleném režimu s více než 3000 qubity. Není to laboratorní prototyp – počítač už prošel kvalifikačními testy a byl dodán zákazníkovi v Nankingu v lednu 2026.

Klíčový detail: systém je vybaven řízením AI, které dokáže udržet stabilní provoz v režimu 7 dní v týdnu po 16 hodin. V kvantovém průmyslu je taková „životaschopnost“ komerčního zařízení průlomem, který západní konkurenti zatím nedokážou stabilně reprodukovat.

Chronologie a kontext

Abychom pochopili rozsah dění, je třeba sledovat chronologii bleskového vzestupu Bozons Quantum. Společnost byla založena v roce 2020 a už v roce 2026 získala 145 milionů USD v kole B, které vedli Beijing Financial Holdings Group, ICBC Capital, China Merchants Bank International a Shenzhen Investment Holdings. Tento seznam investorů svědčí o přímém státním mandátu: nejsou tu žádné náhodné venture fondy, jen instituce sloužící strategickým zájmům ČLR.

Prostředky jsou určeny na výstavbu první čínské továrny na kvantové počítače ve velkém měřítku a vytvoření obchodní ekosystému integrujícího kvantové výpočty s AI. Termín „ekosystém“ je zde kriticky důležitý. Číňané nestaví jen počítač – vytvářejí infrastrukturu, v níž jsou kvantové výpočty zabudovány do farmacie, materiálových věd, financí a energetiky.

Současně v březnu 2026 na fóru Zhongguancun (ZGC Forum) spustily společnosti Moore Threads a Silicon Extreme globální výpočetní platformu „Liangchaozhitong“, která spojuje klasické GPU a kvantové procesory do jednotného integrovaného prostředí. Tato platforma je zcela nezávislá na západních technologiích na všech úrovních: hardware, čipy, operační systémy, aplikace.

Kdo vyhrává a kdo prohrává

Vyhrávají:

Čínský farmaceutický průmysl získává nástroj schopný několikanásobně zkrátit cyklus screeningu léčivých molekul. Kvantový počítač už prokázal schopnost modelovat molekulární interakce, na které by klasické superpočítače potřebovaly týdny.

Finanční sektor – kvantové algoritmy Bozons Quantum jsou speciálně optimalizovány pro analýzu rizik a optimalizaci portfolia a integrace s platformou Moore Threads znamená, že banky budou moci používat kvantové akcelerátory bez nutnosti budovat vlastní infrastrukturu.

Polovodičový průmysl ČLR – kvantové simulace pomáhají řešit složité optimalizační úlohy při návrhu čipů, což je kriticky důležité v podmínkách sankčních omezení přístupu k pokročilým nástrojům EDA.

Prohrávají:

IBM a Google Quantum AI – jejich modely kvantových počítačů na supravodivých obvodech vyžadují kryogenní chlazení za statisíce USD. Fotonická platforma Bozons Quantum pracuje při pokojové teplotě, což ji pro komerčního zákazníka činí výrazně levnější na provoz.

Západní výrobci polovodičového zařízení – platforma „Liangchaozhitong“ je deklarována jako zcela nezávislá na západních komponentech. To snižuje odbytový trh pro Applied Materials, ASML a Lam Research.

Co média neříkají

Zde je postřeh, který západní publikace soustavně přehlížejí: Čína metodicky buduje „kvantový most“ do těch odvětví, kde si klasické výpočty už neporadí, a přitom plně kontroluje dodavatelský řetězec.

Bozons Quantum používá fotonické čipy na bázi tenkovrstvého niobátu lithného (LiNbO3) – materiálu, v jehož výrobě Čína absolutně dominuje. To znamená, že žádná americká exportní omezení nemohou zablokovat škálování této technologie. Na rozdíl od elektronických kvantových čipů, které vyžadují specializované litografické zařízení, lze fotonické čipy vyrábět na méně pokročilých technologických procesech.

Druhý důležitý bod – otevřený SDK „开物“ (KaiWu), který Bozons Quantum poskytuje vývojářům. Cílem není jen popularizace platformy. Shromažďováním dat o algoritmech a úlohách, které uživatelé řeší prostřednictvím otevřeného SDK, vytváří společnost zpětnou vazbu pro neustálé zlepšování hardwarové architektury. Je to stejná metoda, kterou Tesla používala ke zdokonalování autopilota, ale aplikovaná na kvantové výpočty.

Třetí zasvěcený fakt: na výstavě CHITEC byl představen nejen kvantový počítač, ale také „univerzální“ fotonický čip schopný provádět libovolné kvantové operace, nejen specializované výpočty. To je krok k plnohodnotnému kvantovému procesoru obecného určení – svatému grálu celého odvětví.

Prognóza: následujících 30 dní a 90 dní

Nejbližších 30 dní (do 10. června 2026):

Očekávám oznámení nejméně dvou komerčních kontraktů na dodávku „驭量·山海1000“ – jeden od velkého farmaceutického konglomerátu (pravděpodobně Sinopharm nebo Shanghai Pharma), druhý od státní banky. Cena jednoho kontraktu se bude pohybovat v rozmezí 8–12 milionů USD s roční údržbou kolem 1,5 milionu USD.

Také očekávám zveřejnění prvních nezávislých benchmarků srovnávajících výkon čínské fotonické platformy s americkými supravodivými protějšky. Výsledky budou sporné, ale samotný fakt takového srovnání legitimizuje čínský kvantový počítač jako rovnocenného účastníka globálního závodu.

90 dní (do začátku září 2026):

Bozons Quantum oznámí mezinárodní expanzi. Prvními trhy budou země Blízkého východu (SAE nebo Saúdská Arábie), kde je kapitál a ambice v oblasti AI, ale chybí vlastní kvantový vývoj. Cena kontraktu pro zahraničního zákazníka bude dvojnásobná oproti domácí čínské – asi 25 milionů USD za instalaci, což Bozons Quantum zajistí nadměrný zisk na financování dalšího výzkumu.

Paralelně začne integrace „驭量·山海1000“ s platformou „Liangchaozhitong“ do jednotného komerčního produktu, který bude positioningován jako „kvantově-klasické datové centrum v krabici“ s cenou kolem 40 milionů USD. Prvním kupujícím bude jeden z čínských cloudových gigantů – Alibaba Cloud nebo Huawei Cloud.

Hlavní strategický závěr: do konce roku 2026 fráze „kvantová nadvláda“ definitivně přestane být spojována výhradně s Googlem a IBM a trh komerčních kvantových výpočtů, odhadovaný nyní na 7,5 miliardy USD, začne prudce fragmentovat podle geopolitických linií.

— Editorial Team